Zvíkov   Datum akce:  květen 2002   Název akce:  Čarodějnice na Zvíkově   Účastníci:  DaH, MaH, MiM, PeR, NaR, VaM, HaM +děti + psi

Historie hradu Úzké území nad soutokem řek Vltavy a Otavy bylo osídlené od pradávna. Obranné možnosti skalnatého ostrohu s takřka kolmými stěnami a s přístupem po úzké šíji zřejmě ocenili i poslední Přemyslovci, kteří zde hrad založili. Jeho počátky však nejsou doloženy písemnými prameny. Nejprůkazněji je historie postupného budování Zvíkova spjata s dobou vlády Václava I. K založení hradu, který je znám pod jménem Klingenberg, zřejmě došlo nedlouho předtím, patrně ještě koncem vlády krále Přemysla Otakara I. Nejstarší dochovanou stavbou hradního areálu je masivní čtverhranná věž – Hlízová. Dnešní půdorysnou podobu a výstavnost získal vnitřní, tzv. Královský palác, za vlády Přemysla Otakara II. V patře jižního křídla vznikla jedna z nejkrásnějších prostor české rané gotiky – hradní kaple sv. Václava. Královská stavební huť se podílela i na budování vnějšího opevnění. Jižní přístupovou stranu zpevnila mohutná útočištní věž – bergfrit, která byla na straně očekávaného útoku protažena v mohutný břit. Na rozdíl od většiny soudobých hradů byl Zvíkov hradem průchozím. Od jihu se do něj vcházelo čtverhrannou Píseckou branou, chráněnou ještě padacím mostem, od severu pak branou Železnou, tvořenou portálem v mohutné hradbě. Zavražděním krále Václava III. roku 1306 vymřel rod Přemyslovců po meči a hrad se dostal do zástavní držby Jindřicha z Rožmberka. Za husitských válek byl roku 1429 Zvíkov po čtyři měsíce obléhán husitskými vojsky. Ačkoli se průlom hradeb nepodařil, byly budovy střelbou značně poškozeny. Poškození hradu si vyžádalo rozsáhlé opravy hradebního systému. Roku 1473 se Zvíkov stal majetkem Bohuslava ze Švamberka. Za jeho vlády a vlády syna Jindřicha byla provedena na Zvíkově pozoruhodná pozdněgotická výmalba Svatební neboli Kurfiřtské síně a kaple sv. Václava, dochovaná dodnes. Švamberkové drželi Zvíkov až do pobělohorských konfiskací, kdy Zvíkov kapituloval v létě 1622. Tím zkončilo slavné a hrdinské období hradu. Císařskými vojáky byl po vzdání vypleněn a značně poškozen a otevřela se tak cesta k jeho budoucí zkáze.         Od roku 1622 je Zvíkov v držení pánů z Eggenbergu. Přestože byly jeho hradby opravovány, vnitřní prostory však rychle chátraly. V roce 1719 se stal Zvíkov součástí schwarzenberského majetku. Opravy, prováděné na budovách, měly stále více nouzový charakter. Na podzim r. 1751 navíc zhoubný požár zničil skoro všechny hospodářské budovy na 2. hradním nádvoří, a hrad se tak prakticky změnil ve zříceninu. Od roku 1840 počali orličtí Schwarzenbergové provádět na Zvíkově drobné opravy. Ke skutečně velkorysé opravě bylo přistoupeno až roku 1880. Hrad měl jedinečnou přirozenou obrannou polohu, díky níž zůstal po celou dobu své existence nedobyt. Za povstání českých stavů se zde úspěšně ubránila posádka 140 mužů proti 4 000 obléhatelů. Pro svou pevnost si Zvíkov zachoval strategickou cenu i po celou třicetiletou válku. Po vybudování Orlické přehrady Zvíkov svou původní dominantní polohu ztratil. Vody přehradní nádrže dosahují až téměř k základům, některé části podhradí byly zatopeny. Zvíkovské panství bylo v majetku Schwarzenberků až do roku 1948, nyní po náročné restauraci je hrad otevřen veřejnosti.