ZE ŠVAMBERKA Český panský rod z hradu Krasíkova u Stříbra, který postavil Bohuslav z Boru počátkem 14. století a podle německého názvu svého erbovního znamení dal rod hradu i sobě jméno Švamberk. Rod, jehož členové ve 14., 15. a 16. století zastávali důležité královské a zemské úřady, se podle svých sídel dělil na několik větví. Z hlavní větve rodu, vlastnící Bor, Krasíkov, Chodovou Planou a později také Zvíkov, Rataje, Zelenou Horu aj., vynikl Bohuslav, zprvu nelítostný odpůrce husitů, zemřel jako husitský hejtman roku 1425. Větev vymřela roku 1651. Přimdecká větev rodu držela Přimdu, Rabštejn, Kynžvart, Bezdružice. Vymřela po meči roku 1659 Janem Bedřichem, královskýma dvorním radou, zemským soudcem a hejtmanem Plzeňského kraje. Z větve sídlící od roku 1548 na Ronšperce zdědil Jan Jiří nejvyšší komorník, po roce 1611 rožmberské statky: Třeboň, Borovany, Rožmberk, Nové Hrady a další a roku 1614 dostal majestátem nový erb, ve kterém švamberkou labuť v polceném znaku doplnila rožmberské růže. Jeho syn Petr aktivně podporoval stavovské povstání. Byl nejvyšším sudím za vlády Fridricha Falckého. Zemřel roku 1620. V roce 1621 byl posmrtně odsouzen ke ztrátě veškerého majetku. Roku 1665 zdědil švamberský znak rod Paarů.