V okolí zámku Liběchov v okrese Mělník se nacházejí pískovcové skalní útvary s tesanými balvany. Jde o několikametrová "umělecká díla", která do skal vytesal, tehdy ještě mladíček, Václav Levý.
Narodil v roce 1820 v Nebřežanech u Kralovic. Zpočátku byl samoukem, ale pak za podpory Václava Veitha - majitele Liběchovického zámku a velkého mecenáše českých umělců - studoval v Mnichově. Poté žil především v Římě. Po návratu do Čech byl prvním učitelem J. V. Myslbeka. Kromě skalních plastik u Liběchova vytvořil například sochy svatých v kostele Karla Boromejského v Praze či slavné sousoší Adam a Eva. Zemřel v roce 1870 v Praze.

Čertovy hlavy zpodobňující dvě rozšklebené tváře, které jsou vysoké bezmála 10 metrů. Impozantní reliéfy zřejmě odrážejí pověsti o ďáblech a démonech, které se tady, na hranicích Kokořínska, tradovaly odedávna. Levý je do skal vytesal někdy kolem roku 1845. Místní znalci navíc s hrdostí tvrdí, že Čertovy hlavy jsou největší skulptury na světě hned po sochách čtyř amerických prezidentů Mt. Rushmore National Memorial v Jižní Dakotě.

Obří hlavy však nejsou jediným dílem, které sochař Levý v okolí zanechal. V okolí další skály přitesané například do podob zvířat a mytologických postav. Klácelka a Blaník, což je jakýsi miniaturní skalní hrad. Dominuje mu jeskyně s reliéfy, které znázorňují lidské neřesti podle bajky „Ferina lišák“ od F. M. Klácela.
Prostor před jeskyní vyplňují reliéfy Jana Žižky, Prokopa Holého a socha Zdeňka Zásmuckého. Vytesaní trpaslíci vpravo od jeskyně kovají zbroj pro blanické rytíře. Podle nich také dostala celá skupina název Blaník. Obdivuhodné jsou obzvlášť reliéfy rytířů, umně sochané jsou ale ornamenty nad vstupem do jeskyně, která připomíná skromnou poustevnu.

Další výtvory jsou Želízami (kde jsou mimochodem dnes už malé, ale do jisté míry unikátní mokřady, jimiž vede naučná stezka). Další z Levého děl nese název Had a nedaleko Harfenice a i v její blízkosti vytesal sochař do skály jeskyni s celou řadou dalších (většinou obličejových) reliéfů a malá kaple Máří Magdaleny, která byla vytesána do velkého balvanu. Na oltářní plastice jsou dosud patrné zbytky barev, kterými bylo dílo kolorováno.