Okoř

Mohutné torzo gotického hradu Okoř leží na nevýrazné skalní vyvýšenině nad Zákolanským potokem ve stejnojmenné vsi.

Hrad nechal pravděpodobně postavit přední měšťan Starého Města František Rokycanský, který se po něm také od roku 1360 psal. Je též možné, že ze stavbou započal již jeho otec. Rokycanští vlastnili Okoř až do roku 1391. Roku 1416 se držitelem hradu stal Jindřich Lefl z Lažan, který ještě téhož roku prodal Okoř Ludvíku z Florencie apatékáři ze Starého Města pražského. Hrad, pro katolické zaměření jeho vlastníka, byl roku 1421 dobyt husitskými vojsky vracejícími se z žatecké výpravy.

Do podoby hradu se významně zapsali páni z Donína. Jejich sídlo bylo náročně pozdně goticky přestavěno. Další přestavba, tentokráte renesanční, čekala hrad na samém konci 16. století. Tehdy patřil Bořitům z Martinic, kteří, poté co jej připojili ke svému smečenskému panství, jej proměnili v pohodlné renesanční sídlo.

Po útrapách, které se za třicetileté války nevyhnuly ani Okoři, kdy byl těžce postižen, přešel hrad do vlastnictví jezuitů. Ti jej nákladně opravili a dali mu novou barokní podobu. Opravy dokončili až v posledním desetiletí 17. století, od kdy sloužil hrad jako jejich letní sídlo. Jezuitský řád byl ale z rozhodnutí Josefa II. roku 1773 zrušen. Po tomto roce přestala být Okoř obývána.

Již po dvaceti letech byl hrad velmi zchátralý a jeho věž byla již tehdy naprasklá. Na této zkáze se jistě velkou měrou podíleli i místní obyvatelé, kteří si po vzoru zdejšího správce z hradu odnesli vše využitelné. Věž nevydržela tíhu času a před nástupem 19. stoletíse samovolně zřítila.

Tento stav trval až do 20. století, kdy se Okoř od roku 1921 dostala do vlastnictví státu. Od té doby zde probíhaly různé zabezpečovací práce.

Hrad Okoř je nepochybně nejnáročnějším stavebním podnikem bohatých pražských patriciů. Hrad je klasickou ukázkou velké blokové dispozice a v době svého vzniku náležel nejvýstavnějším objektům v zemi. Pozdně gotická přestavba umožnila majitelům hradu rozvinout podnikání ve vlastní režii jádru hradu dala nezbytný obytný komfort.

Výstavba nového opevnění se snažila eliminovat nevýhody vyplývající z polohy, která byla v nových podmínkách vyloženě nešťastná. I když systém nepatřil k nejprogresivnějším, vtipná kombinace s vodní plochou učinila i v tomto ohledu z Okoře v dobových souvislostech kvalitní objekt.