ze Sloupna

Plesové a Hermanští ze Sloupna
Po tvrzi Sloupno u Nového Bydžova se psal český rytířský rod, který se na přelomu 14. a 15. století dělil na několik větví.
Herynkové ze Sloupna se počátkem 15. století vystěhovali na Moravu, kde sídlili na Kobylnicích a Poběžovicích. K plechovnici přibrali do čtvrceného znaku dvakrát pole s herynkem.
Vymřeli během 16. století.
Plesové a Hermanští ze Sloupna sídlili od konce 14. století na Heřmanicích u Jaroměře. Tři členové rodu ztratili v konfiskacích roku 1623 své statky ve východních Čechách. Osudy jejich zchudlých potomků nejsou známy.
Sadovští ze Sloupna Sadovští ze Sloupna
Petr držel v pol. 15. století Sadovou u Hradce Králové.
Jiřík, přívrženec jednoty bratrské, hejtman Hradeckého kraje, podporoval stavovské povstání. V konfiskacích roku 1623 přišel o Sadovou a Žiželeves. Na svém statku Bílá Třemešná poskytoval útočiště J. A. Komenskému, se kterým pak v roce 1628 emigroval do Lešna, kde žil ještě v roce 1640.
Jeho syn Jan Václav Ferdinand byl roku 1634 generálem jízdy ve švédské armádě.
Kordulové ze Sloupna se od ostatních větví odlišovali klenotem svého erbu, v němž měli plechovnici mezi dvěma červenými křídly. Koncem 14. století se uvádějí na tvrzi Hubenec. V 16. století vlastnili hrádek Vřešťov. Dva členové rodu přišli v pobělohorských konfiskacích o Hořiněves, Vřešťov a Souňov.
Rod vymřel počátkem 19. století.