Sluzští z Chlumu

Jsou starou českou vladyckou rodinou, která pocházela z hradu Chlum nad Nepřevázkou u Mladé Boleslavi, a jsou tudíž stejného rodu a erbu jako Chlumové, Lacembokové, Litoborští, Veselíkové, Všejanských a Ratibořských a Slivenských z Chlumu. Jejich erb měl štít rozdělený na pole červené a stříbrné barvy, v klenotu se barvy opakovaly.
Za předky rodu jsou považováni bratři Mstidruh, jenž byl v letech 1220 – 1240 purkrabím Pražského hradu, ale také vlastnil Dobroviceves a Vojslav.
Pak se uvádějí další členové rodu, opět jistý Mstidruh, v druhé polovině 13. století královský komorník a pražský purkrabí.
Ve 14. století se rod mohutně rozvětvil na jmenované větve.
Mezi prvními Sluzskými, píšícími se po Sluhách u Brandýsa nad Labem, jsou zmiňováni na počátku 15. století bratři Jaroš, Jan a Hynek, z nichž Jaroš a Hynek byli ve službách pražanů okolo roku 1420 a obdrželi od nich za odměnu Makotřasy.
Jejich následovník Jan koupil okolo roku 1520 Tuchoměřice, které nechal uložit do zemských desek.
Václav sloužil Ferdinandovi I. a při korunovaci krále Maxmiliána byl pověřen funkcí vachmistra měst pražských. Vlastnil Psáře, Vodochody a Větrušice.
Jan Benjamin získal Tuchoměřice a se svými strýci zdědil především po Adamu Mstidruhovi, poslednímu potomku po rodu Chlumů z Chlumu, statek Újezdec u Mladé Boleslavi. Další členové rodu drželi drobné statky v okolí Prahy, např. Zličín, Solopysky, Vonoklasy ad.
Kromě Zikmunda, který byl v roce 1595 berníkem slánského kraje, již nikdo v 16. a 17. století nezastával žádnou významnější funkci.
Členové rodu část majetku prodali počátkem 17. století, o další byli jeho členové připraveni po Bílé hoře.
Koncem 17. století rod vymřel, jedním z jeho posledních členů byl Václav Vilém, který krátkou dobu vlastnil Tetín.
Sluzští z Chlumu byli příbuzenskými svazky spojeni s pány z Říčan, Hrzány z Harasova, s Vlky z Kvítkova, Otty z Losu, Dobřenskými z Dobřenic ad.