12.10.2002
Kdo nemá peněz, je chudý;
kdo nemá přátel, je chudší;
ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě.
F.M.Dostojevskij

Podzim na
Posázavské stezce

V sobotu 12.10. tohoto roku jsme se opět po letech vypravili podél toku řeky Sázavy. Tentokrát po proudu řeky v bláhové naději, že to bude pohodlnější a snad i rychlejší. Vždyť to mělo být z kopce.
Cíl: soutok Sázavy a Vltavy. Zkrátka Davle.

Posázavská podzimní procházka měla hned několik vrcholů, které stojí za zaznamenání:

Už fakt, že jsme se u sloupu našeho oblíbeného nádraží sešli v stanovenou hodinu (9.00), stojí za zaznamenání. Inu stárneme a asi jsme zmoudřeli. Nebo, že by to bylo jinak.

Nákup lístků na slevu. Samojediný Martin zaplatil (bez slevy) třetinovou cenu ostatních (5 dospělých, 4 děti a Bendy). Ještě, že máme Vaška a jeho přehled o vymoženostech ČD. Pokladní měla s naší objednávkou značné problémy. Nejprve pochopit a pak spočítat. Ale výpočetní technika dělá divy. Kdo nevěří a chce se přesvědčit, ať se někam sveze.

Návštěva restaurace v Kamenném Přívoze. Původně jsme mířili k Vodníkovi, ale tam měli po sezóně (možná po povodni). Proto jsme zamířili ke konkurenci. Boršč, bramboračka a pivko. To se nám to potom pěkně pochodovalo.




Zmizení a objevení Vaška. Stále byl s námi, pak najednou nebyl a zase byl. Zničehonic se objevil před námi. Inu kouzelník.

Posezení v Pikovicích. Marta (to je naše volejbalová kamarádka) nás vedla do osvědčená restaurace. Ale ouha. Byly zde zabijačkové hody a podle toho to taky tady vypadalo. Narváno. To by ale nebyla Marta, aby si nějak neporadila. Zavedli nás do boční místnosti, kde by se dalo ovzduší krájet. Zahuleno je slabé slovo. Ze zabíjačky už měli akorát prejt. Já s Vaškem vyzkoušel Pikovickou břitvu. Asi to mělo pálit. Pálilo to, až když jsme to vydatně pocákali tabaskem. Ale jinak jsme se najedli a napili dobře.

Škodolibě jsme se těšili na další díl nákupu lístků. Martinovi jsme vnutili slevu a šli objednávat. K našemu překvapení nás pokladní v Pikovicích odbavila v cukuletu a levně. Za chvíli jsme se v patráčku řítili směrem ku Praze.



Počasí nám přálo. Bylo sice zataženo, ale nepršelo. Což v letošním roce není až tak obvyklé. Ušli jsme nějakých 12 – 13 km. Pokochali se podzimní přírodou. Zjistili, že v zdejším povodí povodně moc neřádily. Najedli, popili, jen s tím zpěvem to je čím dál horší.

PeR

... a ještě pozvánka ...
Podzim na
Posázavské stezce


již víte, co budete dělat v sobotu 12.10. tohoto roku?
Očekává vás totiž putování podél toku řeky Sázavy, nějakých 10, 12 možná i více km.
Protože půjdeme krajinou, sice krásnou, ale jak kdysi řekla jedna obyvatelka v nejmenované obci pod Blaníkem:
„Tady chcípl pes“

doporučuji vzít sebou odpovídající proviant. Zejména pití v jakékoliv podobě (v %) vítáno.
Vody bude kolem nás jistě dost.

doporučuji vzít sebou odpovídající proviant. Zejména pití v jakékoliv podobě (v %) vítáno.
Vody bude kolem nás jistě dost.
Kdy vyrazíme?
Máme několik možností:
  • 1. Praha - hl.n. 8.03 > Kamenný Přívoz 9.14
  • 2. Praha - hl.n. 9.17 > Kamenný Přívoz 10.30
  • 3. Praha - Budějovická stanice MHD 10.00 > Kamenný Přívoz 10.51
    Domnívám se, že všechna ranní ptáčata uvítají, když se sejdeme v 9.00 u sloupu našeho oblíbeného nádraží.

    Jak jste jistě poznali, tentokrát půjdeme po proudu do cílové stanice na soutoku Sázavy a Vltavy.
    Cesta by tak mohla být pohodlnější a snad i rychlejší (?)

    Toto nás snad čeká





    Tak co, necháte se nalákat ?
    1.10.2002 PeR