Bezděz

Královský hrad Bezděz patří bezesporu mezi naše nejznámější a nejoblíbenější hrady. Charakteristická silueta hradu se dvěma věžemi na vyšší ze dvou znělcových homolí (604 a 577 m. n.m.), které výrazně převyšují okolní krajinu, tvoří nezapomenutelnou dominantu regionu.

První nepochybná historická zmínka o Bezdězu pochází z roku 1264. Král Přemysl Otakar II. vydal tehdy listinu, jíž zakládá v Bezdězských lesích město, neuvádí však které. Hrad byl postaven jako pevnost a jako reprezentační místo krále, bez jakýchkoliv hospodářských budov.

Stavitelé hradu vytvořili na vrcholu hory pevnost prakticky nedobytnou a přitom umělecky vysoce působivou hodnou krále "železného a zlatého". Hrad má silně protáhlý půdorys, táhnoucí se podél hřbetu hory. Na samém vrcholu stojí hlavní okrouhlá 35m vysoká věž, střežící nejen celý Bezděz, ale i vstup z hradu dolního (západně od věže) do hradu horního, vlastního sídla panovníkova. Do věže se vstupovalo portálem asi 9m nad zemí z ochozu hradby, oddělující horní a dolní hrad.

Roku 1279 zde byl vězněn kralevic Václav II. se svou matkou Kunhutou.
V roce 1350 byl vydán Karlem IV. zákaz oddělení hradu od královských držav, ale to porušil už jeho syn Václav IV.

Bezděz se v nadcházejících stoletích dostal do zástavy různých šlechticů, kteří na něm a v okolí hospodařili. Až Rudolf II. zástavu zrušil a bezdězský hrad (i s jedenácti many) prodal Janovi z Vartemberka, po jehož smrti ho i s vdovou získal poslední předbělohorský majitel Václav Berka z Dubé a Lipé. Ten po bělohorské bitvě uprchl z Čech a v této době byl Bezděz také poprvé dobyt. Bránili ho ale ve válčení nezkušení okolní poddaní, schovávající se na hradě, kteří podlehli přesile lépe vyzbrojených a zkušených žoldnéřů.

Berkova zkonfiskovaná panství získal roku 1622 Albrechta z Valdštejna, který se rozhodl Bezděz i přes značná poškození přebudovat v moderní pevnost. Pozůstatkem této snahy je dodnes viditelný trojúhelníkový bastion, který míjíte při cestě nahoru. Současně však přivedl na hrad augustiniány, aby tam zbudovali klášter. Po několik let byly souběžně připravovány oba záměry, od dalších opevňovacích prací Valdštejn upustil až v roce 1628.
Od roku 1662 až do zrušení kláštera Josefem II. zde žilo několik mnichů.

Bezděz představuje jednu z našich nejvýznamnějších památek a zároveň i nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II.