Měšice u Prahy

 Datum akce:
 Název akce:
 Účastníci:
duben 2006
Cyklo-pochod Mratín
MiM, PeMj, PeR, VaM, HaM

Historie zámku

Prvé historicky doložené zprávy o obci Měšice, která se nachází na severovýchod od Prahy, jsou datovány rokem 1294. Tou dobou zde stávala tvrz, zprvu dřevěná, později kamenná. Přesné umístění tvrze ale není zcela jednoznačné. K roku 1400 je uvedeno, že tvrz i obec byla v držení pražského občana Vanka Duršmída. Během husitských bouří zabrali tvrz Pražané. Později byl její správou pověřen Jan z Kněževsi. Po něm byla tvrz a dvůr v držení Matěje od Mouřenínů, kterému v roce 1434 pražská obec potvrdila, že na zástavbu tvrze a dvora vynaložil 195 kop grošů. Zpráva z roku 1436 připomíná držení dvora Vankem Duršmídem a původní držení objektu křižovníky Matky boží z Malé Strany – Johanity.
V roce 1454 se vlastnictví Měšic ujímá Zdeněk ze Šternberka, kterého v držení potvrdil Jiří z Poděbrad. Držení tvrze a dvora ale omezil jen na dobu jeho života. Po jeho smrti měly být statky vráceny Johanitům. Smlouva však nebyla dodržena pro další historické události. Vlastnictví nemovitosti se opět zmocnilo Staré Město Pražské. V 16. století vlastnili tvrz Semechovští, v roce 1616 Jan z Černhausu a po jeho smrti zdědil zpustlý objekt po třicetileté válce roku 1651 Jan Hertvík z Nostic. Ten jej prodal a opět koupil zpět v roce 1677. Od té doby byla tvrz i vesnice již v držení rodu Nosticů. Rodina Nosticů měla své sídlo na zámečku v Pakoměřicích
V letech 1765 až 1794 patřily Měšice známému Františku Antonínu z Nostic. František Antonín nechal původní měšickou tvrz roku 1767 zbořit a jejím místě nechal zbudovat dnešní zámek. Budovu postavil stavitel Antonín Haffenecker. V první fázi mezi roky 1767 – 1775 byl postaven hlavní trakt budovy se dvěma patry. V druhé fázi výstavby přibyla roku 1780 – 1790 boční jednopatrová křídla, koncipovaná obdobně jako trakt hlavní. Vnitřní výzdobu zámku provedli Josef Hager, Václav Ambrozi a Petr Prachner. Sál v prvním patře hlavní budovy byl v roce 1771 vyzdoben malbami Josefa Hagera. Kaple (dnes jen její torzo) freskami Václava Ambroziho. Tato díla jsou dnes považována za nejpozoruhodnější výtvarnou ozdobu zámku. Kaple sama patřila k nejzajímavějším objektům zámku. Zanikla až přestavbou na nemocnici v poválečných letech.
Nedílnou součástí výtvarné koncepce sídla je i park o rozloze cca 15 hektarů, založený ve stejné době jako zámek. Park se nachází na jižní straně zámku. Francouzská zahrada přecházela v anglický park, kdysi jeden z nejkrásnějších v Čechách; dnes až na nejbližší okolí zámku zcela zpustlý.
Jedním z dokladů zájmu majitelů panství o nové a pokrokové technické vymoženosti je i fakt, že na zdejší zámecké budově byl vztyčen hrotový hromosvod. Byl instalován roku 1775 pražským profesorem medicíny a fyziky Janem Tadeášem Klinkošem. Konstrukce bleskosvodu není podobná obdobnému technickému zařízení, které vyprodukoval Prokop Diviš. V Měšicích se jednalo o mnohem modernější konstrukci navrženou Benjaminem Franklinem. Jednalo se pravděpodobně o první nainstalovaný bleskosvod v Čechách.
Krátce po osvobození v roce 1945 byli původní majitelé z tehdejší Československé republiky vypovězeni na základě tzv. Benešových dekretů. Zámek se stal sídlem velení Rudé armády v této oblasti. Po odchodu vojáků vznikla na zámku tzv. Slovanská kolej. Objekt byl přidělen tehdejšímu ministerstvu školství a osvěty. Byl zde vybudován internát pro dívky, které byly vyučovány cizím jazykům. Nejvíce jazyku francouzskému. Dále pak společenskému chování a dokonce i jízdě na koních. Toto zajímavé školské zařízení zaniklo asi dva měsíce po únorovém převratu.
V říjnu roku 1948 zde byla zahájena činnost Ústřední školy Revolučního odborového hnutí. Školení svazových odborových funkcionářů zde bylo v roce 1959 definitivně zastaveno.
Dnes je zámek majetkem obce a slouží potřebám soukromého zdravotnického zařízení
Zajímavost:
V letech 1779 – 1785 na zámku žil a tvořil Josef Dobrovský. V té době zde vykonával funkci preceptora potomků Nosticů.