Lány

První písemná zpráva o Lánech se objevuje až roku 1392, kdy ves patřila zemanskému rodu Kladenských z Kladna. Již v této době listiny hovoří o dřevěné tvrzi, která v Lánech stála, pravděpodobná je i existence panského poplužního dvorce. Název obce pochází ze slova "lán", které představovalo jednotku půdy.

Po Kladenských z Kladna ves získal Jan Hromada z Boršic, od něj Lány roku 1528 koupil Jindřich Zejdlic ze Šenfeldu. Rod Zejdliců tu pak krátce před rokem 1581 vybudoval kamennou renesanční tvrz. Roku 1581 se majitelem lánského zboží stal Jiřík Bořita z Martinic. Ten však Lány a Vašírov již po osmi letech prodal císaři Rudolfu II. Lány se tak staly součástí královského křivoklátského panství. Rudolf nechal na místě lánské tvrze roku 1592 vybudovat jednoduchý jednopatrový renesanční lovecký zámeček, který se stal základem současné zámecké budovy.

Na začátku 17. století Evropu zachvátila třicetiletá válka. Válka zpustošila také zdejší zámeček, roku 1652 proto došlo k jeho barokní přestavbě. Roku 1658 dal císař Leopold I. Křivoklátsko do zástavy Schwarzenberkům. V roce 1685 tento majetek zakoupil rod Valdštejnů. Ti se zavázali, že budou pořádat reprezentační hony pro císařskou rodinu, proto nechali v severní části Křivoklátska roku 1713 zřídit rozsáhlou oboru o rozloze 9000 ha.

V roce 1730 dal hrabě Jan Josef z Valdštejna provést rekonstrukci lánského zámečku. Po jeho smrti veškerý valdštejnský majetek přešel na dceru Marii Annu, která byla provdána za knížete Josefa Viléma z Fürstenberka, a křivoklátské panství tak přinesla rodině svého manžela.

Fürstenberkové přeorganizovali lánský dvůr a postupně z něho učinili skutečný velkostatek režijního typu. V letech 1748-1752 byla při východní straně lánského zámku postavena rokoková kaple (dnešní kostel). Kníže Karel Egon I. z Fürstenberka nechal roku 1777 postavit kolem staré valdštejnské obory 27 km dlouhou kamennou zeď, její výstavba trvala 10 let. V době napoleonských válek přes Lány táhly různé vojenské pluky. V roce 1813 pak byl na zámku zřízen vojenský špitál. Jáchym z Fürstenberka roku 1817 zrušil valdštejnskou oboru a na jejím území zřídil dvě menší obory - Lánskou a Řevničovskou.

V letech 1821-1825, za knížete Karla Egona II. z Fürstenberka, proběhla výstavba druhého patra zámecké budovy. Po roce 1850 byly sneseny valy kolem zámecké budovy a byl také zasypán vodní příkop. Vznikl tak prostor pro rozšíření zámeckého parku, který byl založen již kolem roku 1770. Roku 1861 byl východně od zámku postaven velký areál koníren. Ve stejném roce byla zahájena rekonstrukce zemědělského dvora, při které velkostatek získal novogotický ráz.

V letech 1902-1903 proběhla přestavba lánského zámku, při níž bylo sídlo upraveno do dnešní podoby. Byla provedena nástavba mansardového podkrovního třetího patra, k jižnímu průčelí byl přistavěn pětiboký rizalit a na střeše byly umístěny tři charakteristické kopule. Na počátku 20. století byl častým hostem lánského zámku i následovník habsburského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este.

Roku 1921 byl lánský zámek, velkostatek a přilehlé lesní revíry zakoupeny československým státem. Zámek pak byl rozhodnutím Národního shromáždění prohlášen za přechodné a letní sídlo československých prezidentů. První prezident Československé republiky T.G.Masaryk v Lánech trávil velké množství času. Po smrti T.G.Masaryka byl lánský zámek využíván sporadicky, jen v době druhé světové války zde bydlel státní prezident dr. Emil Hácha.

Pravidelně začal navštěvovat Lány až prezident Václav Havel. Jeho nástupce Václav Klaus zámek rovněž pravidelně využívá.

Zámek je veřejnosti nepřístupný (dne 7. 3. 2000 poprvé v historii Den otevřených dveří).
Zajímavost:
V roce 1830 byla v Lánech uvedena do provozu Pražsko-lánská koněspřežní dráha, druhá železnice na evropské pevnině. Svému účelu - přepravě dřeva a později kladenského uhlí - sloužila až do roku 1869.