K výstavbě nové rodové hrobky dala podnět kněžna Eleonora Schwarzenbergová. Původní rodové pohřebiště v nedalekém kostelíku sv. Jiljí již nevyhovovalo jak prostorově, tak zpřísněnými hygienickými předpisy. Podle nich se musel provést pohřeb do země, nebude - li prostor hrobky důsledně oddělen od sakrálního prostoru kostela, zajištěno samostatné odvětrání a tělo zemřelého nabalzamováno před vložením do dvouplášťové rakve.

Původní projekt nové hrobky, která se nachází v parku na jihovýchodní straně rybníka Svět, navrhl významný rakouský architekt Jan Schmidt, který však nebyl dostatečně obeznámen s problematikou podloží a jeho návrh nebyl realizován. Znovu zde našel uplatnění knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italského Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou, zdařile zasazenou do okolní parkové plochy.

Se stavbou bylo započato 14. července 1874 pod vrchním vedením Deworetzkého vybudováním složitého systému odvodnění vlastní hrobky, zapuštěné pod úrovní terénu. Kanál, široký 60 cm a hluboký 2 metry, odváděl vodu od stavby a provzdušňoval cihelné zdivo, omítnuté zvláštní směsí starého hašeného vápna, říčního písku, sádry a vodního skla, zajišťující stavbě impregnaci. Cihly, používané na stavbu, byly páleny ve zvláštní cihelně, zřízené nedaleko na břehu Opatovického rybníka. Zvláštní rudohnědou barvu a vysokou tvrdost zajišťovalo cihlám pálení při velmi vysokých teplotách, kdy docházelo k natavení pískových zrnek v cihelné hmotě. Stavbu řídil místní knížecí stavitel Karel Kühnel za pomoci tesařského mistra Jana Stiftera a stavitelského eléva Ludvíka Kindermanna. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za dva a půl roku výstavby bylo prostavěno přes 251.000 zlatých.

V roce 1877 byly práce na hrobce zcela dokončeny. Okrouhlá novogotická stavba ve tvaru pravidelného šestiúhelníku s předsunutou věží a majestátním dvouramenným schodištěm je dvoupodlažní. Vlastní hrobka má podle tehdejších předpisů samostatný vchod, neprůhledná malá okna a vnitřní cirkulaci vzduchu. Střízlivý prostor kaple, zasvěcené Božskému Vykupiteli, byl vyzdoben oltářem z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru od sochaře Josefa Pokorného. Na ostění oken a dveří byl použit mušlový vápenec, dovezený na stavbu jak z Českého ráje, tak z rakouských nalezišť.

Dne 29. července 1877 hrobku slavnostně vysvětil pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Do makovice věže byl při svěcení vložen pamětní zápis, sepsaný místním děkanem Františkem Touškem, ve kterém jsou uvedeni mimo jiné i hlavní dodavatelé stavby. Existence hrobky a kaple si vyžádala v roce 1888 dostavbu fary v těsné blízkosti hrobky a celý okolní prostor byl upraven jako anglický park. V hrobce bylo do dnešních dnů pohřbeno ( nebo připomínáno ) celkem 27 členů primogeniturní větve rodu Schwarzenbergů.

Hrobka Schwarzenbergů je jednou z architektonicky nejpozoruhodnějších památkových staveb jižních Čech.

---