Jeden z posledních řetězových mostů byl postaven v letech 1847-48 Vojtěchem Lannou podle návrhu Ing. Bedřicha Schnircha. Přemosťoval Vltavu u obce Podolsko na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče; v té době bylo nejbližší přemostění Vltavy v Týně nad Vltavou a v Praze. Pro svou historickou hodnotu byl v roce 1959 zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek.
Most v Podolsku sloužil do roku 1960, kdy bylo rozhodnuto o jeho rozebrání a přenesení na jiné vhodné místo. Důvodem bylo plánované zatopení vodou z nádrže Orlíka a to, že nad ním stál již nový železobetonový most z roku 1940.
Při demontáži mostu byla nalezena schránka, která obsahovala dobové dokumenty. Jednotlivé kamenné bloky byly označeny bílými číslicemi arabskými a červenými číslicemi římskými. Pro budoucí výstavbu bylo uloženo 2000 kusů žulových kvádrů a 1100 kusů konzervovaných železných částí mostní konstrukce.
Nosnou konstrukci mostu tvoří 4 řetězy uspořádané do dvou dvojic. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných pylonech o půdorysném rozměru 4 x 9 m a výšce nad vozovkou 10m a jsou kotveny do čepů uchycených do železných desek v kotevních blocích. Vlastní dřevěná mostovka je nesena závěsy spuštěnými z čepů nosných řetězů.
Pro nové umístění mostu bylo vybráno údolí řeky Lužnice u obce Stádlec na silnici 3.třídy do Dobřejovic. Dopravu zde před postavením mostu obstarával brod a přívoz. Výstavba byla zahájena v roce 1971 a ukončena v roce 1974, most byl zprovozněn v roce 1975. Z celkové váhy železných částí 102t bylo 14t poškozeno a muselo být nahrazeno kopiemi. Přemístění mostu bylo velice náročné a v evropském srovnání bylo unikátní. Vzhledem k mimořádnému významu byl most v roce 1989 prohlášen národní kulturní památkou.
S omezeným dovoleným zatížením slouží veřejnosti dosud.
Technické údaje o Stádleckém mostě
- Celková délka mostu: 147,16m
- Světlá délka přemostění: 86,26m
- Šířka mostu: 6,8m
- Šířka průjezdného profilu: 3,82m
- Dovolené zatížení mostu: 1,5t
- Doprava je omezena na osobní vozidla s max. šířkou 2 m