Vítové ze Rzawe jsou starou českou vladyckou rodinou a jsou jedním ze čtyř rodů společného erbu, mezi které patřily ještě Lapáčkové ze Rzawe, Sádlové z Vrážného a Chrtové ze Rtína.
Původním sídlem rodu byla ves Rzavá (Rzawa), kde se vyskytuje předek rodu Vít (Víta), již roku 1390 se udává mezi milci krále Václava IV.. Toto jméno se později stalo rodovým. Vít byl od roku 1414 choustnickým purkrabím, jeho syn Mikuláš zastával stejný úřad na Zvíkově.
Druhý syn Lipolt rovněž na Zvíkově a od roku 1446 potom v Dobronicích.
Třetí bratr Vít byl purkrabím na Choustníku.
Druhý syn Lipolt rovněž na Zvíkově a od roku 1446 potom v Dobronicích.
Třetí bratr Vít byl purkrabím na Choustníku.
Ve druhé polovině 15. století se rod Vítů velmi rozrostl a měl své statky v několika větvích i odnožích.
Jindřich držel Želeč,
Zdeněk byl hetmanem v Jindřichově Hradci, další rodová větev držela Stálec.
Jindřich držel Želeč,
Zdeněk byl hetmanem v Jindřichově Hradci, další rodová větev držela Stálec.
Rod měl po celou svoji existenci mnoho statků. Například hrad Dobronice, Dub, Dobřejovice, Houžnou, Meznou, Opařany Pacov a další.
Bohuslavův syn Mikoláš Aleš (Bohuslav byl hejtmanem Bechyňského kraje) z chotovinské větve byl v roce 1652 povýšen do stavu svobodných pánů. Zastával úřad pražského malostranského hejtmana, hejtmana Bechyňského kraje a od roku 1658 byl hejtmanem Nového Města pražského.
Koncem 17. století rod vymírá.
Rodový erb měl ve stříbrném štítu kosmý červený pás, v klenotu pak seděl na zlatém polštářku chrt.