Pešík z Komárova

Český rytířský rod z Komárova u Hořovic, kde se předek rodu Bohuslav připomíná v roce 1263. Ověřenými členy rodu jsou však až bratři Bohuslav, Štěpánek a Bohuněk, kteří žili v druhé polovině čtrnáctého století.
Kunata oblíbenec krále Vladislava II., za své služby obdržel v roce 1509 hrad Valdek. Nechal také obnovit rodnou komárovskou tvrz.
Jeho bratr Jan byl hejtmanem brněnského hradu.
Potomci obou bratrů se pak rozdělili do dvou větví:
Kunatovi synové, Jan, Václav, Petr a Jindřich, přepustili Janovi Komárov a rozdělili si Příbram, Valdek a Jince. Z jejich potomků padl Kunata v Uhrách v bojích s Turky,
Jan Kunáš byl okolo roku 1588 až v Palestíně,
Petr ztratil v roce 1622 za účast na stavovském povstání veškerý majetek a sloužil potom v saském vojsku.
Posledním z této větve byl pravděpodobně Jan Litvín, o kterém existují zprávy z roku 1658.
Komárovská větev, udržela rodový majetek jen do počátku 17. století, kdy musela pro dluhy prodat Komárov.
Šebestián byl odsouzen pro účast na stavovském povstání, avšak žádný majetek nevlastnil,
jeho bratr Kryštof odešel z Čech a sloužil ve vojsku protihabsburské koalice. Padl v roce 1635.
Jako poslední mřel v Praze v roce 1712 Karel
K erbovnímu znamení se rodu se váže pověst, podle níž byl jakýsi předek rodu zajat spolu se svým knížetem a ukován za nohu. Rozhodl se obětovat pro svého pána, uřízl si nohu, uvolnil pouta a dopomohl knížeti k útěku. Ten jej později osvobodil a obdaroval erbem s useknutou obrněnou nohou.