Hrzán z Harasova

Starý český původně vladycký, potom panský a nakonec hraběcí rod připomínaný od 14. století. Přídomek převzali od hrádku Harasov, ležícího jižně od Kokořína na Mělnicku.
Jednoduchý erb, rozdělený na polovinu stříbrnou a druhou v kombinaci červené a černé, používali přes všechna povýšení neustále po celou dobu. V klenotu měli síto.
Předkové Hrzánů nejdříve vlastnili Bosyni, Sedlec a Újezd, teprve potom se usadili na Harasově. Za prvního ověřeného člena rodu je považován Dobeš, uváděný koncem 14. století. Václav patřil mezi četné zbohatlé nižší šlechtice, kteří si díky dobrému hospodaření mohli dovolit přikupovat další majetky. Mnoho informací se o něm nedochovalo, zemřel již před rokem 1520
V průběhu let získali Housku, Vidim, Kokořín.
Adam, sídlící na Červeném hrádku u Chomutova, zajistil svoji šetrností a chytrou finanční politikou (půjčováním peněz na úrok) bohatství rodu. Zakoupil Landšperk, Ronov. Zastával úřad purkrabího hradeckého kraje a v letech 1615 – 1618 karštejnského purkrabího.
Synové Zdeslav a Jan přes konfiskace podrželi značnou část majetku (údajně podplacením knížete z Lichtenštejna).
Roku 1650 byl rod povýšen do panského stavu.
Janův syn Jan Adam byl pak roku 1666 povýšen do stavu říšských hrabat. Stal se i královským místodržitelem a obdržel čestnou hodnost nejvyššího lovčího.
Jan Leopold získal po posledním Kaplíři ze Sulevic statky Milešov, Nedvědíč a zdědil právo nosit jeho jméno.
V průběhu 19. století rod vymírá.
Hrzánové z Harasu byli příbuzenskými svazky spojeni se Šliky, Vartenberky, Kaplíři ze Sulevic, Kolovraty, Čejky z Olbramovic ad.