z Fürstenberka

Patří k starým středoevropským rodům usedlým v průběhu historie v rakouských zemích, Bádensku, ale i ve Slezsku, na Moravě a v Čechách. Pocházejí pravděpodobně až z 11. století, jméno nesou po hradu Fürstenberg ve Schwarzwaldu ve Švábsku.

Původní erb hraběcí erb s červenou orlicí ve zlatém štítu byl získáním panství Heiligenberg obohacen o korouhev a zubatý kosmý pruh do čtvrceného štítku na hrudi orlice.

V 16. století se rod rozdělil na dvě větve heiligenberskou a kinzingerthalskou a jejich členové se dostali i do českých zemí.
Fridrich z heiligenberské větve se stal nejvyšším hofmistrem na dvoře císaře Rudolfa II. A jeho syn Vilém se oženil s Polyxenou z Lobkovic.
Tato větev později vymřela.

Albrecht z kinzingerthalské větve se zase oženil s Eliškou z Pernštejna.
Jeho syn Kryštof získal inkolát v Čechách, kde si vzal za manželku Dorotu Holickou ze Šternberka.
V roce 1664 byli povýšeni do stavu říšských knížat a od roku 1761 mohli všichni členové rodu natrvalo používat tento titul.
Rozdělili se na českou a německou větev.

Kníže Karel Egon († 1854) založil na počátku 19. století železné hutě v Čechách a zastával úřad nejvyššího purkrabího.
Kníže Fridrich Egon (1813 – 1892), se stal nejprve kanovníkem olomoucké kapituly, pak proboštem v Kroměříži a v roce 1853 byl zvolen olomouckým arcibiskupem a zůstal jím až do své smrti. Od roku 1879 byl kardinálem.
Kníže Karel Egon prodal republice v roce 1929 panství Křivoklát, které vyženili počátkem 18. století Marií Annou z Valdštejna.

V roce 1945 odešli členové rodu z Československa.