Když bylo zřejmé, že nikdo další nepřijede, vyrazili jsme na vycházku na Skalku Andy zůstala na chatě a učila se. Původně jsme chtěli jít tradičním směrem přes potok na asfaltku, po které jsme se měli dostal na hřeben Brd a po značené cestě k cíli naší vycházky. Jenže hned u první lesní cesty jsme se nějak zapovídali, odbočili a pokračovali po neznačené a nám neznámé cestě. Říkali jsme si, že Skalku snad nemůžeme minout.

Po asi hodině chůze jsme si museli přiznat, že nevíme, kde jsme. Nikde ani živáčka a značená cesta nebyla v dohledu. A pak jako na zavolanou se na cestě objevil cyklista. Zastavil u nás a ptal se, jestli nevíme, kde je, že se potřebuje dostat ke kontrolnímu bodu cyklistického závodu. Naštěstí měl mapu. Pomohla nám. Získali jsme záchytný bod. Cíl cyklisty jsme však v mapě nenašli. Asi jsme mu moc nepomohli.

Lámali jsme si hlavu, o jaké závody se asi může jednat, když se okolo nás přehnala ve vysokém tempu skupina cyklistů. Díky číslům na kolech jsme poznali, že se asi jedná o účastníky zmiňovaného závodu. A za chvíli se okolo nás prohnali další skupinky a jednotlivci. Na úzké cestě to byl docela nepříjemný zážitek. Ani Jesse se to moc nelíbilo a stále se snažila dostat na cestu. Takto jsme se míjeli až k odbočce na Skalku.

Na Skalce jsme se nechali nejdřív zlákat občerstvením. A hlavně tím, že tam nikdo nebyl. Zatímco jsme čekali, až se nám udělá klobása, smažák s hranolky a bramboráčky, přicházeli další turisté a fronta za námi pomalu narůstala.

Před zpáteční cestou okolo Jezírka zpět do Haloun jsme si ještě prohlédli kostelík sv. Máří Magdalény, ve kterém byla umístěna výstava obrazů. A ve vedlejším nedalekém částečně opraveném klášteře fotografie z Brd.

V pozdním odpoledni se začali sjíždět i ostatní Čtveráci. Martin přijel se svým novým transportním vozidlem. Náhrada za doslouživšího Renaulta. Přijel i s Milenou a Nelinkou. Tu si hned do práce vzala Jessa a ukázala jí, kdo je na zahradě paní. Byli jsme nuceni je od sebe oddělit.

Na Halounech na nás mezitím na zahradě čekala s Andy Káťa s Petrou. Přivezly na chatu nějaké nepotřebné věci ze svého bytečku. Pomohly rozdělat oheň a pak se ztratily jak ta pověstná pára nad hrncem. Ani na grilování nepočkaly. Jessa štěkala v chatě, Nelinka odpočívala v autě.

Podvečerní grilování se povedlo. Nic se nespálilo, nic nám nespadlo do ohně. V dobré náladě jsme vyslovili Daliborovi důvěru, ať tu káru tlačí i v druhé polovině roku. Pak už se hrálo (Dalibor a Mirek), povídalo, popíjelo a i na prohlížení fotek došlo (Martin). Okolo půlnoci jsme značně unaveni sezení ukončili.

Pro kroniku PeR

Na procházku na Skalku šli, před cyklisty uskakovali, grilovali, zpívali a důvěru vyslovili:
HaM, VaM, MaH, DaH, MiP, MaP, NaR, PeR, MiM + Andy, Nelinka, Jessa, Bendy,