28. března 2009

Mile tě překvapí chvíle,
která už neměla přijít.

Horatius

V listopadu při plánování akcí na příští rok padl návrh, že bychom v březnu mohli jet na prodloužený víkend na Šumavu na lyže. A podle sněhových podmínek buď na ní zůstat nebo odjet lyžovat do Alp. Ubytování by zajistili Jihočeši v Černé v Pošumaví, kde už to známe.

V únoru na setkání v Bořanovicích se ukázalo, že naše pracovní zaneprázdnění je tak velké, že si budeme moct dovolit jet jen na víkend. Také jsme řešili, co podnikneme nebude-li na sjezdovkách sníh, což při tak pozdním termínu bylo reálné. Alpskou část jsme zavrhli kvůli časové náročnosti a ani běžkaři z ní nebyli příliš nadšeni.

Během března se pak dohodlo, že se pojede v sobotu ráno na Lipno. Tam se bude přes den lyžovat a odpoledne se přesuneme na Hosín, kde budou připravena kuřata ke grilování.

V sobotu ráno jsme s Natálkou naložili do auta proviant, lyžařské vybavení a vyrazili. Bořanovičtí měli přijet až během odpoledne. Ostatní to vzdali. Díky Daliborovu popisu trasy jsme se bez problémů dostali až do Frymburku, kde jsme nějak divně odbočili. Ale po průjezdu několika vesničkami jsme se opět našli a dorazili k lyžařskému areálu.

V okolí nebylo po sněhu ani památky a na modré obloze nemilosrdně pálilo slunce. Veliké několika stupňové parkoviště tvořila ve svahu uválcovaná hlína (nebo to byla hlína s pískem?), a tak chůze v lyžákách působila dost komicky.

Při přezouvání do lyžařských bot jsem zjistil, že nemám s sebou hůlky. Naštěstí toto opomenutí šlo napravit v nedaleké půjčovně. A když jsme vedle půjčovny objevili i občerstvení, ozval se hlad a my neodolali. A další zdržení bylo na světě. Jihočeši mezitím zdolávali svahy areálu.

Nakonec jsme se na svah dostali i my. Zakoupili jsme permanentky, nazuli lyže nechali se sedačkovým vlekem vyvést k prvé jízdě. Ta v měkkém sněhu nebyla příjemná, proto jsme se přesunuli na jiný svah, kam sluníčko tak nesvítilo a sněhové podmínky byly o poznání lepší.

Díky mobilu jsme našli i Jihočechy, jak si hoví v křesílkách na terase občerstvení. Neodolali jsme a také jsme si přinesli jedno orosené a pozorovali dění na sjezdovkách. Ale ani sportovní stránku jsme nezanedbali a až do konce provozní doby jsme se věnovali pilování lyžařského stylu, což se neobešlo bez pádů. Naštěstí i ty krkolomně vypadající zůstaly bez následků.

Po čtvrté hodině jsme se pak vydali na zpáteční cestu na Hosín. Než se nám však podařilo vrátit vypůjčené vybavení a vymotat se z parkoviště, tak nám Dalibor zmizel v dáli. Já jsem pak stíhal jedno bílé auto, ale ukázalo se, že to byla jiná značka a mířilo úplně jinam. Zjistili jsme to včas a moc jsme si nezajeli. Na Hosín jsme dorazili krátce po Jihočeších.

Po vynešení nezbytných zásob a zabydlení, jsme sledovali Daliborovu zručnost při chystání kuřátek na grilování. U piva a becherovky se hezky kontroloval průběh grilování. Mezitím přijeli Bořanovičtí.

Čas pokročil a citelně se ochladilo. Zavděk jsme vzali zimními bundami a dekami. Jen Bendy nevzal zimu na vědomí a rozhodl se pro koupel v bazénu. On to tak asi nezamýšlel, spíš chtěl vyzkoušet pevnost zakrytí hladiny. Muselo ho proto dost zaskočit, když se pevně vypadající desky rozstoupily a on zahučel do vody.

Následovala rychlá záchranná akce. Benďocha nedobrovolná koupel nerozhodila, nás však dost pobavila.

Konečně byla kuřátka dozlatova ugrilována. Protože venku již byla nepříjemná zima, přesunuli jsme se do tepla kuchyně, kde Dalibor kuřata naporcoval. Když se ocitly na stole, neváhali jsme a pustili se do nich. Masíčko pomalu mizelo a uprostřed stolu se kupila hromádka okousaných kostí.

Pohodlně usazeni v křesílkách a sedačkách jsme pak sledovali dost otřesný výkon našich fotbalistů ve Slovinsku. Fotbalový přenos a únava z odpolední lyžovačky udělaly své. Postupně jsme přecházeli do vodorovné polohy. Mnozí ani nezaznamenali konečnou remízu.

Druhý den jsme se probudili do deštivého rána. Meteorologové zase jednou měli pravdu. Přes snídani a následnou kávu jsme se dostali k polednímu. Stále jsme doufali, že konečně přestane pršet a my pojedeme na nějaký výlet. Bohužel však byl déšť dost vytrvalý. A protože nebyl náznak nějakého zlepšení, vzdali jsme to a odjeli domů.

Pro kroniku PeR

Na Lipně lyžovali:
DaH, MaH, AnH, PeR, NaR
večer si na kuřátkách pochutnávali:
DaH, MaH, AnD, PeR, NaR, VaM a HaM
a společnost nám dělali:
Alf a Bendy