29. března 2008

Oči věří vždy samy sobě,
uši věří vždy jiným lidem.

Přísloví

Prvním letošním jarním výletem se stala vzdělávací výprava do přírodního parku Housle u Lysolají. Bohužel pracovní, sportovní, zdravotní a jiné problémy naše řady značně zdevastovaly, takže jsme se v krásném sobotním ránu sešli v Bořanovicích v počtu, který tím vylučoval clubovní akci. Byli jsme tři. Hanka, Vašek a já. Budiž nám ke cti, že po krátkém váhání a hledání náhradního cíle jsme se nakonec rozhodli pro ten původní.

Abychom ušetřili čas, popojeli jsme autem do Tróje k psímu útulku. Cestou jsem se kochal výhledy, přestal jsem sledovat kudy jedeme a dost mě vylekalo, když při sjíždění k Vltavě Bohnickým údolím jsme se museli vyhýbat po silnici běžícímu dítěti.

Po zaparkování vozidel a prohlídce psů v útulku zpoza plotu, jsme se vydali směrem k Tróji, kde jsme se chtěli přeplavit přívozem na druhou stranu řeky. A najednou jsme měli doprovod. Zničehonic se k nám přidalo malé děcko, které jsme cestou míjeli. Zpočátku se drželo tak dva až tři metry za námi, pak se vzdálenost postupně zkracovala, až šlo vedle nás. Tehdy jsme si všimli, že se na "výlet" vydalo poněkud nalehko. Bylo bez bot, jen v bílých ponožkách, teplácích a slabém svetříku.

Hned jsme začali zjišťovat odkud a kam jde. Postupně jsme se dozvěděli, že uteklo z domova, že maminka je zlá a že je zvyklé takto chodit. A to jsme mu odhadovali okolo osmi let. Pomalu jsme začali být nervózní a přemýšleli jsme, co dál. Já jsem říkal, že by se nám teď hodila policie a než jsem to dořekl, tak okolo jela hlídka. Po krátké domluvě dítě naložili, ale netvářili se moc nadšeně. Mezitím jsme se ještě dozvěděli, že matka dítě kopla a když si šla zakouřit, tak že uteklo. Snad bude v pořádku. Tak to byl náš první zážitek.

Po zdolání vodního toku motorovou lodičkou jsme se vydali Lysolajským údolím směrem k očekávanému cíli. Jenže jsme poněkud předčasně odbočili, prošli několika ulicemi a po chvilce hledání jsme došli na hledanou modrou značku, po které jsme měli dojít do přírodního parku. Bohužel jsme si ze dvou možností kudy pokračovat vybrali tu špatnou a vydali se směrem od Houslí. Když jsme došli k dalšímu rozcestí, kde modrá značka končila a dál pokračovala dvěma směry červená značka, bylo jasné, že jdeme špatně. Díky Vaškovi a jeho mapě jsme se dokázali zorientovat a před námi byl najednou nelehký úkol. Kudy do Houslí. Vrátit se nebo jít dál k dalšímu rozcestníku a riskovat opětovné zabloudění. Vrátili jsme se. A udělali jsme dobře, neboť jsme přírodní park zakrátko našli. Nebo se nám postavil do cesty. Po prohlídce Zázračné studánky s kapličkou Panny Marie Sedmibolestné jsme pokračovali sadem k pískovcové rokli Housle. Díky naučné stezce jsme se na několika informačních tabulích poučili o procesech vzniku tohoto údolí, a také o zdejší flóře a fauně. Po krátkém pochodu rokle končila kolmou vysokou stěnou. Usoudili jsme, že kamzíky nejsme, tak jsme raději posvačili, zhotovili dokumentární foto a vrátili se zpět.

Z Houslí jsme si to chtěli namířit do nejbližší hospody. V Lysolajích jsme neměli úspěch. Hanka navrhla, že bychom mohli jít do Suchdola, kde je úžasná restaurace. Nic zlého netuše jsme souhlasili. Procházka Suchdolem nebyla moc příjemná a ani objevná. Víceméně se soustředila na hledání hospody. Tu se nám po delší době skutečně podařilo najít. Byla však zavřená. V tu chvíli jsme jako na povel dostali ukrutný hlad a žízeň. I naši čtyřnozí průvodci toho měli plné zuby. Naštěstí nedaleko byla jiná hospoda, ve které jsme našli azyl a přiměřené ceny. A ani naši pejsci tady nevadili. Dělala čest svému jménu – Ráj.

V restauraci nám bylo dobře. Ani jsme nepostřehli, že se za okny poněkud změnilo počasí. Proto jsme byli venku překvapeni masou černých mračen, které se k nám neúprosně blížily. Přidali jsme do kroku ve snaze jim uniknout. Nepodařilo se. Dostihly nás. Měli jsme však štěstí. Zasáhly nás jen svým okrajem, takže i když jsme zmokli, nebylo to nic dramatického. Nicméně jsme rychle prošli okolo Sedleckých skal, pokochali se pohledem na Bohnice s krásnou duhou a sešli k přívozu, kterým jsme se dostali zpět ke svým autům, to už opět svítilo sluníčko, a následně k domovům.

Pro kroniku PeR

Stále něco hledali:
HaM, VaM, PeR, Bendy, Jessa