21. - 22.října 2006

„...
Nikdo z ničeho tě neviní
Nic tvou cestu nestíní
Ani strom...
Strom...
Strom...“

OLYMPIC - STROM

Hlava rodiny, nebo to byl krk, rozhodla, že dva ořechy na malé zahrádce je až až, a že jeden musí ustoupit. Konečný ortel byl tak nemilosrdný k ořechu, zatím si pokojně rostoucímu v severozápadním koutu zahrady. Jak už to tak bývá zvykem, taková akce probíhá za zvýšeného zájmu Čtveráků. Tentokrát se na akci přihlásily ochotné ruce až z dalekého Jihu.

S počasím to bylo jako na houpačce. Zatímco v pátek svítilo sluníčku a já mohl v potu tváře trénovat pracovní postup na ořechu na Halounech, který se poněkud vymkl kontrole a ohrožoval dráty vedení elektrického proudu, tak v sobotu bylo počasí pod psa. Zima, studený vítr a poprchávání se postupně změnilo ve vytrvalý déšť. A do toho, jako trénink fyzičky na neděli, jsme si s Natálkou dali cyklovýlet z Prahy na Okoř a zpět. Cca 50 km. Po návratu domů jsme se trochu dali do pucu, v hypermarketu zakoupili vínko, nealko pivo, nějaké to chroupání na devastaci postavy a už se hnali do Bořanovic na hudební setkání.

Hrací večer měl tradiční scénář. Jídlo, zpěv a pití. Všeho bylo dosytosti. Sice chyběla basa a banjo, ale elán, s jakým Dalibor s Vaškem hráli a zpívali, nám vše vynahradil. Kupodivu jsme i dost dlouho vydrželi a nebýt skutečnosti, že se Dalibor časně dopoledne musel přesunout domů a na nás čekala netrpělivá pila, tak bychom hráli a zpívali až do svítání. Možná.

Ráno, po bujarém večírku, jsme se ploužili po domě a spoléhali se na kávu, která nás měla postavit na nohy. Postavila, ale jen na jednu. Konečně došlo na kácení. Když jsem si tak prohlížel kmen, tak jsem si říkal, že to bude pěkný oříšek, tenhle oříšek. Kupodivu nebyl. Ořech ani moc nevzdoroval, už byl asi smířen s osudem a dokonce se i ochotně skácel na předem vybrané místo. Díky výborně nabroušenému řetězu, to nebyla moje zásluha, a práce chtivé pile, která letos zahálela a značně ztrouchnivělému dřevu, nám šlo odvětvování a řezání na špalíky pěkně od ruky. Takže po poledni už nebylo do čeho říznout.

A protože celou neděli nám přálo počasí a měli jsme dost času, sedli jsme si pod pergolu a úspěšnou dřevorubeckou akci zapili burbonem, já nealko pivem. Při klábosení jsme se shodli na tom, že se těšíme na 17. listopad, kdy snad konečně uvidíme nezvěstné členy clubu.

Večerního hraní se účastnili: HaM, MaH, NaR, DaH, PeR, VaM,
Na dřevorubce si hráli: HaM, NaR, PeR, VaM + Bendy a všude přítomná koťata