28. října 2005

Tož demokracii bychom už měli,
teď ještě nějaké ty demokraty.

Tomáš Garrigue Masaryk

ZOO a indonéská džungle nebo Lány, Lány nebo indonéská džungle v ZOO. To je otázka. Skoro stejné dilema jako měl Hamlet s tím jeho „Být či nebýt“. Rozhlodlo počasí. Meteorologové usoudili, že na území republiky bude od všeho trochu, tzn. mlha, někde sprchne, někde bude svítit sluníčko, ale v každém případě, že bude vrcholit babí léto. Hanka se dost intenzivně přimlouvala za Lány. Do džungle můžeme jít v zimě, až se budeme chtít zahřát. Tak jsme jeli na procházku po zámeckém parku.

Fuj, to bylo probuzení. Páteční sváteční ráno nás přivítalo mlhou, bylo sychravo a vlezlo. Psa by nevyhnal. Zvlášť toho našeho pokojového. A my jsme museli do té nepohody vstát a vydat se na sraz u OBI v Ruzyni. Bohužel se dostavili tradičně jen Bořanovičtí. Ostatní se věnovali svým aktivitám. Mirek v Lužických trápil na soustředí dívčí softové družstvo, Martin se věnoval své vášni a opravoval kdesi varhany a Milča hlídala nového psa (fenku knírače). Tak jsme to museli odřít resp. odchodit i za ostatní.

Kupodivu jsme se na parkovišti sešli včas. Což nebývá tak často. Většinou se něco přihodí. Ještě před odjezdem jsme zavítali do Obi a nakoupili nějaké blbosti (koště, odpadkový koš apod.) Vašek zase potřeboval třpytky, ale neuspěl. Prý u konkurence v Hornbachu. Po nákupech jsme se naskládali do našeho vozidla a vyrazili směrem na Lány. Vašek dělal navigátora a kromě jedné malinkaté nejistoty, nás bezpečně dovedl k zámku a na utajené parkoviště. Výlet jsme zahájili tradičně. Protože na blízku nebyla žádná hospoda, vzali jsme za vděk svými zásobami a kafem z termosky. Bohužel na veselé kalíšky nedošlo. Obě dámy na ně jaksi pozapomněly.

U pokladny jsme zaplatili 15,- Kč, zakoupili pohledy do kroniky a vydali se na prohlídku blízkého i vzdáleného okolí zámku. Podzim v zámeckém parku překonal naše očekávání. Listnaté stromy hýřily barvami, které vynikaly na pozadí jehličnanů. Ať jsme se podívali jakýmkoliv směrem, tak nás ohromovala neuvěřitelná barevná pestrost. K tomu na blankytné obloze svítilo sluníčko. Prostě nádhera. Prohlédli jsme si i skleník, našli nějaké houby (ty jsme nechali presidentskému páru) a vše jsme pečlivě dokumentovali.

Po procházce parkem jsme ještě zavítali na místní hřbitov a podívali se k hrobu prvního presidenta a jeho rodiny). Protože už nám kručelo v břiše a hlady jsme šilhali, vypravili jsme se na průzkum místních, od hladu pomáhajících stravovacích zařízení. To jsme si dali. Kromě jednoho hotelu nic. A hlad úměrně nachozeným metrům narůstal. Nezbylo nám nic jiného než se vrátit zpátky na parkoviště a vrátit se zpět do Prahy.

To bychom nebyli Čtveráky, abychom alespoň jednou nezabloudili. u OBI (v Praze) a tam si dát u stánku něco na zub. Jednou jsme neodbočili a už jsme se řítili na Zličín, do Motola, Řep a zpět k OBI v Ruzyni. Zde to u stánku vyhrálo grilované kuře a jako zákusek jablkový šáteček a větrník. K tomu káva z vlastní termosky. Co nám chybělo. Jen ostatní Čtveráci. Takto to opět byla akce neakce.

(pro kroniku PeR)
Podzimní barevnost v Lánech obdivovali: VaM, HaM, ViMj, PeR, NaR