21 - 21. června 2003
„Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.“
baron Pierre de COUBERTIN

(... a v našem případě sejít se!)



Ten nápad, uspořádat pro dospělé zkrácenou verzi celotáborové hry, se mi hlavou honil řadu měsíců. Přesněji už od loňského tábora. K táborovým hrátkám jsme se po menších peripetiích s termínem sešli na Halounech o víkendu na rozhraní jara a léta. Ze Čtveráků chyběla pouze Milča, která byla s dětmi na pěvecké soutěži. Alespoň na dálku jsme jim drželi palce.
Již ve čtvrtek jsem vyrazil na Halouny připravit místo činu. Zkrotit přerostlou trávu, umravnit plevel na viditelných místech, porovnat nařezané špalky, nanosit a připravit pomůcky. Prostě zajistit nezbytnou přípravu jednotlivých soutěží a her. V pátek za mnou přijela Petra s Martinem II. a podle pokynů připravovali soutěže, vytyčili dráhu na zrcátka, přichystali bludiště, nařezali množství kartiček apod. Já jsem na to dohlížel ostřížím zrakem a stále jsem měl pocit, že jsem na něco zapomněl. Večer pak dorazila Natálka s Káťou a Vaškem II.
V sobotu dopoledne přijel Vašek, můj hlavní pomocník a pravá ruka. Ještě jednou jsme si prošli jednotlivé soutěže a vypravili se do lesa, abychom přichystali lesní část her. Odpoledne se konečně začali sjíždět ostatní účastníci. Došlo na tradiční občerstvení, klábosení, sdělování posledních novinek a já ostatní seznámil s tím, co je čeká. Víťa s Janičkou provedli rozlosování do dvou družstev:

Červení: Mirek, Dalibor, Martin II. (od Petry), Magda, Natálka, Petra, Péťa a Víťa,
Modří: Martin, Vašek II. (od Káti), Hanka, Terezka, Katka, Ája a Janička.

Už nic nebránilo tomu začít soutěžit o 7 indicií (INDICIE ), které měly pomoci uhodnout heslo od bludiště, o 7 klíčů (KLÍČE ), jeden z nich odemykal pokladnu s penězi a o 8 minut času (ČAS ), který byl potřebný na projití bludištěm, odnošení peněz k bludišti a jeho opětovné projití.
Na rozehřátí byla soutěž v couvání pomocí zrcátka po vytyčené trase, kterou mělo projít 5 soutěžících z každého družstva v časovém limitu 15 minut. Obě družstva to zvládla a získala první klíč.
V rychlém sledu následovala "loterie" (INDICIE )“, "kimovka" (ČAS ), "sluch" (ČAS) a "špunty" (INDICIE), kdy soutěžící probíhali opičí dráhu s rukama plnýma „špuntů“ (30 víček od PET lahví) a snahou bylo donést jich co nejvíce čtyřmi běžci do cíle. Za každé tři mělo družstvo jeden tah na hledání indicie. Další soutěží byly "balónky" (INDICIE). V jednom ze šesti nafukovacích balónků, které byly zavěšeny na tyči, byla ukryta další indicie. Počet pokusů na sestřelování byl dán součtem hozených bodů na dvou kostkách (minimálně 2 pokusy, maximálně 12 pokusů). Největším nepřítelem obou soutěžících, Mirka a Vaška II, byl neutuchající větřík, který si s balónky pohrával a znemožňoval přesné zacílení. Většina balónků proto zůstala nedotčena pro pokusy ostatních. Ale už mimo soutěž.
Na "kládě" (KLÍČE) se přitahováním, škubáním a pouštěním provazu bojovalo o druhý klíč. Zvítězili Červení, kteří vyvedli víc svých soupeřů z rovnováhy a shodili je z klády.
Mimořádnou zručnost, sílu a pružné tělo vyžadoval "ručník" (INDICIE). Na zem se položili dva froťáky, a obě družstva na ně musela postavit všechny své členy. I když se všichni tvářili pochybovačně, podařilo se. Tak se zmenšovalo přibližně o 1/3. A opět byla obě družstva úspěšná. Rozhodlo další zmenšení o 1/3. To už Modří, i přes enormní snahu, nevybalancovali. Mimořádné silácké výkony předváděli pánové obou družstev, ženy a dívky proplétáním a vyplňováním každé skulinky zase připomínaly hadí ženy.
I na sílu ducha došlo při luštění "hlavolamu" (INDICIE), složením jednotlivých dílů tangramu do čtverce. Zde byli naopak úspěšnější Modří a získali indicii.
Vrcholem prvního soutěžního dne však byl "zpěv" (INDICIE). Slova: pivo, kuře, salát, konečník, buldozer, pancéřová pěst, podprsenka a hrazda nebo bagr, kometa, slunečník, mazat, tramvaj, růže, letadlo a žumpa nedávají textařům příliš možností napsat kvalitní text písničky. Soutěžícím se to však podařilo.

Červení zazpívali na melodii "Žluté růže z Texasu":

Jedu vám takhle bagrem,
dát k žumpě slunečník,
v tom vidím kometu hezkou,
až jsem vám z něho slít.

Hned chyt jsem první letadlo,
a mažu na tramvaj,
abych tý krásce nebeský,
tu růži z žumpy dal.

O hudební doprovod se postaral Dalibor.

To, co předvedli Modří, text, projev a ten budovatelský elán pod Martinovou taktovkou, bylo úžasné:

Pivo, salát, kuře
žereme jak moře
Podprsenka, vražda,
to zná ženská každá.
Konečník, buldozer a pancéřová pěst,
ať je práci čest!!

I bez hudebního doprovodu, to byl silný umělecký zážitek.
Večer se grilovalo kuřecí maso, balilo do arabského chleba, pilo pivko a šampáňo, které mistrně odzátkoval Mirek. Opodál stojící a jeho počínání fotografující Natálka nevěřícně sledovala balistickou dráhu projektilu (špuntu), který ji přistál uprostřed čela. To tak rozesmálo Dalibora, až se v křeči zhroutil na zem. Jako varietní číslo to nemělo chybu.
Po jídle Petra s Káťou a jejich doprovodem odjely někam na disco a my se chystali na hraní a zpěv. Čáru přes rozpočet nám udělaly děti, které si s námi chtěly zahrát "Městečko Palermo". To je taková mafiánská hra. U té jsme nakonec postupně usnuli.

Neděle:
Po snídani a nezbytné kávě jsme opět soutěžili. Jako první na řadu přišly silné paže a vytrvalost při "bobrování" (KLÍČE), přeříznutí klády pokud možno tupou pilou, děti si lámaly hlavu nad dětským "hlavolamem" (ČAS) a při "slepé bábě" (INDICIE) soutěžící dvojice hledaly poslední indicii.
Část soutěží a her se odehrávala v lese. Při "orientaci" (KLÍČE) se družstva snažila nalézt ukrytý klíč pomocí azimutů. Úspěšně. Tábornické dovednosti pak obě družstva prokázala při "vaření čaje" (KLÍČE). Každé družstvo dostalo ešus, tři sirky a dva pytlíky čaje. To ostatní už bylo na nich. Při této soutěži mě doběhl Víťa s Daliborem. Víťa jako zkušený traper okamžitě zajistil březovou kůru a Dalibor oheň zapálil ZAPALOVAČEM. Každý správný muž má u sebe nůž, ale nekuřák zapalovač ...? Ale ani Modří se nenechali zahanbit, jak mě napálit a místo pořádné várky čaje pro celé družstvo, připravili pouze ochutnávku. Chutnalo to dost odporně. Uzeně. Ale do 15 minut jsem ochutnal výtvory obou družstev, která tak získala další klíč.
Před návratem na zahradu a na oběd jsme ještě stihli bojovou hru "čísla" (KLÍČE), "štafetu" (ČAS) a logickou hru "přes řeku" (ČAS). Zde neuspěli Červení a ztratili prvního spoluhráče.
Po obědě se soutěžilo o poslední tři minuty času a o zbývající klíč. Hned první soutěž "pyramida" (ČAS) přinesla velké drama. Podaří se Daliborovi a Terezce postavit z karet pyramidu v časovém intervalu? Bylo to hodně napínavé, bylo to hodně těsné a bylo v tom hodně nervozity. Ale pyramidy byly nakonec postaveny. Pak následovala "dřívka" (ČAS), kdo vezme poslední z dvaceti dřívek pohrává a družstvo ztrácí jednoho člena. Odnesli Modří. Při předposlední soutěži "oheň" (ČAS) si soutěžící zahráli na soptíky. Úkolem třech soutěžících bylo udržet co nejdéle hořící archy papíru. Když se je konečně podařilo zapálit (asi byly z nehořlavého papíru), strhla se veliká taktická bitva, ve které dominovali Červení.
"Vytyčování čtverců" (KLÍČE) byla poslední soutěž. Na zemi byl vytyčen čtverec, který byl tvořen 36-ti čtverci. Soutěžící měli za úkol vytyčit krepáky jednotlivé čtverce tak, že kdo dokončí čtverec (položí čtvrtý krepák) získá pro družstvo bod. V pokládání krepáků se družstva pravidelně střídala. S prvními dokončenými čtverci se zvyšovalo napětí, ale i smutek při přehlédnutí jasného čtverce. To se nakonec stalo osudným pro Červené, kteří z jasné záležitosti díky přehlédnutí Víti, Péti a Natálky udělali drama a o jeden čtverec v konečném součtu prohráli.

Jak si stála obě družstva před závěrečným hádáním hesla, vybírání klíče a odnášení pokladu?

Červení Modří
KLÍČE
7 7
ČAS
4 6
INDICIE
5 5
zajatci
2 2

Přiblížilo se finále a stoupala nervozita. A zde se přihodilo něco, co se nemělo stát. Oběma družstvům jsem dal poslední pokyny, zodpověděl jejich dotazy a vysvětlil jim, že teď mají 15 minut na vyluštění hesla, které mi mají přijít říct k začátku bludiště. Pomalu jsem ještě k němu nestačil dojít a už u mě stáli Modří a hlásili mi, že heslo zní: "listopad". V dané chvíli Hanka přestala přemýšlet a začala jednat. To se samozřejmě nelíbilo Červeným a svoji nelibost dávali hlasitě najevo. Ani já jsem nečekal, že to vezme tak rychlý konec a nepříjemně mě to překvapilo. S Vaškem jsme dodatečně vymysleli řadu jiných možných variant ukončení hry a všechny by byly lepší než ta moje. Ale jak se říká: "Po boji je každý generál".
Zatímco jsme se snažili uklidnit Červené, Modří mezitím proběhli bludištěm, na druhý pokus našli správný klíč, odemkli pokladnu a začali postupně po jedné minci vynášet poklad. Během v soutěžích získaných šesti minut vynosili z bludiště 190 korun.
Ještě chvíli jsme poseděli, upřesňovali Jeseníky a pak nás začali všichni postupně opouštět. Když všichni odjeli, začali jsme objevovat zapomenuté věci: kytaru, karimatky, mikinu, propisovačky, zápisník apod.

Rád bych poděkoval všem, kteří mi při přípravě a pořádání her pomáhali. Bez jejich pomoci bych to těžko zvládl.

Omlouvám se všem, kterým jsem tím nepovedeným závěrem zkazil jinak hezký víkend. To jsem opravdu neměl v úmyslu. Myslím si však, že daleko důležitější je sejít se a pobavit se, než chtít za každou cenu vyhrát. A poblahopřát k vítězství lepšímu nebo šťastnějšímu soupeři je také umění.
Sláva vítězům, čest poraženým!

(pro kroniku PeR)

Po Halounech se honili, o klíče čas a indicie soutěžili:
HaM, VaM, AjM, ViM, MiM, Dáša, PeM, JaM, MaH, DaH, TeH, MaP, NaR, PeR, PeRj + Martin, KaRj + Vašek, Jessa, Bendy

P.S.
Vítězové se vyhraného podílu zřekli. Pořád máme v pokladně 450 korun. Co s nimi ????