4. ledna 2003
Práce na počítači
se podobá předem
prohrané válce.
Murphyho zákon



První lednovou sobotu jsme se opět sešli, abychom soutěžemi, hudbou a zpěvem oslavili clubovní Silvestr resp. "Posilvestří". I letos mi Ota udělal trochu čáru přes rozpočet, když nás na dopoledne pozval na "Tříkrálový pochod". Nakonec se ho za club zúčastnil pouze Vašek. Protože však nedokázal přesněji odhadnout dobu příchodu, byl za něj povolán k soutěžení Martin (z letního dětského tábora).
Již od dvou hodin jsem netrpělivě vyhlížel soutěžící a s přibývajícími minutami rostla moje nervozita. Chtěl jsem se vyvarovat loňského pozdního začátku a tím i pozdního ukončení soutěží (na hraní nám tehdy moc času nezbylo). Nakonec všechno dobře dopadlo, všichni soutěžící dorazili včas (Martinovi se kupodivu podařilo nacpat rodinu i basu do svého kapesního autíčka - Peugeot 205 a ještě stačil zalomit klíč v zámku u vchodových dveří) a mohli jsme začít. Vlastní víceboj probíhal podle již ověřených pravidel. Jen jsem trochu víc využil výpočetní techniku a ta se postarala o první nepříjemné překvapení. Ale o tom později. O složení družstev rozhodl los. A jak to dopadlo?

První soutěží byl kufr a s ním i ten zmiňovaný problém s výpočetní technikou. Ve druhém kole, když soutěžili Žlutí si výpočetní technika postavila hlavu a odmítla dále spolupracovat. Nastala poněkud prekérní situace co dál. Počítač stávkuje, soutěž je rozehraná, všichni čekají, co se bude dít a mě z toho začíná téct po zádech studený pot. Naštěstí toto nedopatření vzali všichni s humorem a soutěž mohla být dokončena ručním způsobem zadávání hádaných výrazů. Fuj, to jsem si oddechl!!!

Po kufru bylo následující pořadí:

Druhou soutěží byla "Houska". Soutěž zručnosti. Soutěžící museli z připraveného těsta uplést co největší počet houstiček v časovém limitu jedné minuty. V té chvíli ještě netušili, že co si uplácají si i nakonec sní. Po druhém soutěžním úkolu bylo následující pořadí:

Červení nasazují k trháku. V závěsu však mají Fialové.
Riskuj. Hrálo se podle televizních pravidel (ostatně jako loni). Otázky v tématech "Panovníci na českém trůnu", "Světová hlavní města", "Karel IV" apod. mě málem stály hlavu (jako presidenta clubu). Každou chvíli se totiž ozývaly hlasy: "Pryč s presidentem". "Defenestraci". "Chceme nové volby" apod. Asi se mám na protipólu na co těšit. Při soutěži se ukázalo železné pravidlo, že většinou soutěžící znají odpověď na jiné otázky než na tu, kterou si vytáhli. Však na tom Červení nakonec vydělali a zvýšili svůj náskok před svými pronásledovateli.

Po třetím soutěžním úkolu bylo následující pořadí:

Červení unikají.
Ve čtvrtém kole si soutěžící hráli s vláčkem. Namotáváním bavlnky měli posunout vláček na bodové stupnici k co největšímu počtu bodů. A opět zádrhel. A opět u toho byli žlutí. Těm totiž bavlnka praskla a musela se navazovat, čímž se zpochybnila regulárnost soutěže (při dalším prasknutí by se její délka zmenšovala). Proto byla nahrazena provázkem a najednou to všem šlo a bylo po soutěži. Že ten Dalibor nenavíjel jako poslední.

Po čtvrtém soutěžním úkolu bylo následující pořadí:




Sosáček soutěž v pití, kdy se soutěžící snaží "vysosat" za pomocí brčka co největší počet kalíšků (max. 20). Až na Červené to všichni zvládli bez problémů. Za všechny komentáře alespoň jednu poznámky z kuloárů: "Když jde o pití, tak nám to jde náramně, ale když máme přemýšlet, tak....."

Po pátém soutěžním úkolu bylo následující pořadí:


Milionář. Další novinka inspirovaná televizními soutěžemi. Hnědí (nepražáci) měli problémy hned u první otázky (Jak se před rokem 1990 jmenovala pražská stanice metra Pankrác). Ztratili jednu nápovědu, ale postoupili do dalšího kola. Červení neuspěli u počtu symfonických básní cyklus MÁ VLAST. Pro ostatní se pak stala osudná následující otázka: "Která historická osobnost má v Praze nejvíce soch" V odpovědích zvítězil sv. Václav. Ve skutečnosti by pomyslné první místo obsadil sv. Jan Nepomucký.

Po šestém soutěžním úkolu bylo následující pořadí:

Stále nic není rozhodnuto.
Musí rozhodnout Miminko. Za tuto soutěž můžete poděkovat Petře. To byl její nápad. Já se ho jen ochotně chytil. Něco pro gurmány. Papání krupicové kaše. Jeden krmí, druhý je krmený a oba mají zavázané oči. Krmící Terka málem udusila Martina. Káťa nedala Mirkovi šanci a krmila jej jako o život. Všichni byli od kaše upatlaní skoro až za ušima.

"Miminko" řádně zamíchalo konečným pořadím. Do té doby poslední Zelení se probojovali na "bednu". Nakonec se dělili o třetí místo.

Po sedmém a posledním soutěžním úkolu bylo následující pořadí:

Červení excelovali od začátku soutěže se usadili v čele a nikoho před sebe nepustili. O další místa se urputně bojovalo už do samého závěru. Všem zúčastněním blahopřeji, že ve zdraví přežili další ročník víceboje a slibuji, že si na vás opět něco vymyslím. Třeba už v červnu při Čtveráckém letním víceboji.
PŘIJEDETE????

Závěrem:
Hudebníci hráli jako o život, Natálka je stihla naučit Jarošovský pivovar (to je taková zpívaná reklama), zpěváci zpívali do ochraptění, děti si hrály na počítačích hry, alkohol tekl proudem (nikdo se však neopil), prostě oslava jak má být. Kolem druhé hodiny jsme se rozloučili. Já, NaR a DaH jsme ještě asi hodinu klábosili nad sklenkou o clubu, o životě, o dětech, o ..... o samých moudrých a vzletných tématech. Nakonec i nás to zmohlo a šli jsme spát.
Dobrou noc

(pro kroniku PeR)

Jako o život soutěžili
HaM, MiM, DaH, MaH, MaP, MiM, NaR, Irča, Petra, Káťa, Terka, Martin

Pomáhali a fandili:
PeR, VaM, MaPj, KrP, AjM, ViM, AnH, PeM,