5. ledna 2002

První pravidlo provozu životních cest:
většina dobře prošlapaných cest nikam nevede.

Murphyho zákon

Tak jsme opět slavili clubovní Silvestr, aneb jak mi říkáme Posilvestří, které bylo rozděleno do dvou částí. Té první, dopolední, se účastnila ta odolnější část (viz zápis o “Tříkrálovém pochodu”) clubu, té druhé, odpolední, se neúčastnil pouze Ota (prý ho to mrzí, ale nějak mu to stále nevychází).

Posilvestří slavíme většinou hudbou (kapela byla tentokrát kompletní, nechyběla basa, banjo a kytary), zpěvem a zábavou (ta v rámci Čtveráckého víceboje). Tentokrát jsme to rozšířili i o plánování akcí na únor a na červenec. V únoru nás čekají kaskadérské závody na igelitových pytlích z Kletě (Dalibor asi usoudil náš club má příliš mnoho členů). Kdo přežije, může to dobrodružství zapít na Hosíně.

Vlastní víceboj probíhal podle stejných pravidel jako předešlé ročníky. O složení družstev rozhodl los. Jen vítězné loňské družstvo zůstalo ve stejné sestavě. Letos soutěžil i nový host, kterého zajistila Petra (přemluvila svoji spolužačku Evu). Oproti předchozím ročníku se letos opět změnilo bodování (neustále se snažím najít optimální systém, který by byl objektivní).

Kdo s kým soutěžil:
1. družstvo: NaR + MaP, 2. družstvo: Katka + MiM, 3. družstvo: Eva + VaM,
4. družstvo: MaH + MiP, 5. družstvo: Petra + DaH, 6. družstvo: Terezka + HaM

A jak to všechno probíhalo?
Tentokrát jsme vynechali empatii a víceboj jsme začali soutěží “Kdo je kdo”. Soutěžícím byli rozdány lístečky se sedmi otázkami, na které měli odpovědět. Pak se odpovědi postupně četli a soutěžící hádali kdo je autorem odpovědí. A na jaké dotazy se odpovídalo:

1. Které tři věci by sis vzal (-a) s sebou na pustý ostrov?

- někdo rodinku, někdo nůž sirky stan a spacák; hádejte, co by si vzal s sebou Martin.

2. Jaké jídlo by sis objednal (-a) v luxusním podniku?

- tak zde to vyhrály kuřecí speciality a biftečky, jeden gurmán dal přednost zelnému salátu (?).

3. Kdybys měl (-a) delší dobu žít v jiné zemi, kterou by sis vybral (-a)?

- 3x Francie, 2x Anglie, 2x Řecko; mimo Evropu 1x Kanada, Austrálie a Nový Zéland.

4. Kdyby ses musel (-a) přeměnit na zvíře, jaké by sis vybral (-a)?

- 4x pes (prostě bychom se chtěli stát nejlepším přítelem člověka).

5. Co se nedá koupit za peníze?

- 7x zdraví, 4x štěstí.

6. Jaká barevná kombinace (dvě barvy) se ti líbí?

- vyhrála to modrá v kombinaci s bílou, žlutou, zelenou, červenou a bordó; líbila se i černá + žlutá (2x).

7. Která lidská vlastnost se ti velmi příčí?

- žádná vlastnost se neobjevila víckrát.

Po prvním soutěžním úkolu bylo následující pořadí:

Kufr je stále populární. Ale začínat je nevděčné. Loni hned první slovo - trnová koruna, způsobilo, že se musel na nápovědu a hádání přidat čas (30´´ —> 45´´). Letos se Natálka několikrát ubezpečila, že se napovídá, ale nepředvádí a hned Martinovi pantomimicky předváděla trávník. Ten koukal. Tentokrát měli soutěžící na nápovědu a hádání celou minutu.

Po druhém soutěžním úkolu bylo následující pořadí:

Družstva se pomalu dělí na dvě skupiny, ve kterých byly minimální bodové rozdíly.

Lovení ryb byla soutěž pro rybáře amatéry. Soutěžící měli spíše pytlácké vybavení. Vrbový prut, vlasec a háček. Jako ryby plavaly ve vaničce dřevěné hranolky s očky (celkem jich bylo 10). Úkolem bylo za 1 minutu vylovit co nejvíce “rybek”. Původně se “rybky” měly lovit přímo ze země. Když jsem si to však zkoušel nanečisto, učinil jsem zásadní poznání, že se nedá nic ulovit. V kýblu s jednou “rybkou” jsem byl úspěšnější. Jinak tato soutěž patřila (neúmyslně) k těm těžším. Přesto někteří lovci dosáhly dobrých úlovků.

Po třetím soutěžním úkolu bylo následující pořadí:

Ve čtvrtém kole se malovalo. Na dětském táboře se děti pantomimou snažily předvést některé lidské ctnosti a neřesti. Dospělí je naopak museli namalovat. To jsem si zase vyslechl výtek. Je pravda, že některé vlastnosti se obtížně kreslily. Ale nakreslení ROZPOLCENOSTI (MiM), PÝCHY (DaH) a SMILSTVA (Petra) bylo jedinečné. Martinovu SPRAVEDLNOST však někteří považovali za Žižku.

Po čtvrtém soutěžním úkolu bylo následující:

Města měla vyzkoušet paměť soutěžících. Soutěžícím se nejprve 2x přečetlo 10 jmen českých měst, potom se jim přečetl další seznam se 30-ti městy. Do tohoto seznamu bylo porůznu vloženo prvních deset jmen. Úkolem soutěžících bylo napsat původní seznam. Je to dobré. Krátkodobá paměť Čtveráků je výtečná.

Po pátém soutěžním úkolu bylo následující pořadí:

Riskuj se hrálo podle obdobných pravidel jako to televizní. Ale ne tak v dokonalé podobě. Největší problémy činil “Vesmír”. Já jsem to spíše tipoval na “Významné historické události”.

Po šestém soutěžním úkolu bylo následující pořadí:

A máme tu poslední rozhodující soutěž – veselé kalíšky. Závěrečná soutěž je pro gurmány. To se něco jí nebo pije. A na čas. Tentokrát bylo úkolem soutěžících vypít za jednu minutu co nejvíce kalíšků (obsah 0,02 ml, prostě malý panák). Těch bylo 10 a náplní byly tři druhy čajů: černý, ovocný a žaludeční (FUJ!!!). I tuto soutěž jsem si sám na sobě otestoval. Musím však přiznat, že v “mírových” podmínkách se to snadno pije. Nejhorší pro soutěžící bylo, když se rozesmáli. To jim to pak teklo i ušima. Hned první soutěžící (DaH) všem nasadil hodně vysoko laťku. Vypil všech deset kalíšků. Vyrovnat se mu dokázal jen Mirek. Ale i ostatní se dokázali obdivuhodně vyrovnat s touto neobvyklou konzumací nápojů. Jen mě potom vytkli, že jsem do některého kalíšku nepropašoval opravdového panáka.

Po sedmém a posledním soutěžním úkolu:

A máme dvě družstva na prvním místě. S tím jsem nepočítal. Moje chyba. Při této soutěži však došlo ke dvěma událostem, které ovlivnily konečné pořadí. Nejprve Dalibor prokaučoval Péťu v domnění, že vypila dostatečný počet kalíšků. A pak já, jako hlavní rozhodčí, jsem Pétě upřel regulérně vypitý kalíšek. Velmi se tímto Pétě a Daliborovi omlouvám. Oba však projevili sportovního ducha a nijak tuto událost nerozebírali.

Loňští vítězové prvenství opět neobhájili. Ukazuje se, že obhajoba je vždy těžší. Přesto všichni soutěžící bojovali s maximálním nasazením až do konce a naplnili tak známé heslo: “Není nutné zvítězit, ale zúčastnit se”.

Odposlechnuto v zákulisí: Dětský anonymní hlas:
“Kdy už také my budeme moci soutěžit?” (V tom zmatku, aby všechno klaplo, mi autor (-ka) výroku unikl).ZávěremLetos chyběly konfety. Ty však k všeobecnému veselí nahradil Martin, když nás před přípitkem polil “Rychlými špunty”. Prý byly teplejší, než měly být.

Pokud jste se alespoň trochu pobavili, splnil víceboj svoji roli. Vždy by mělo jít především o zábavu. Pokud ne, tak mě to velice mrzí a vedlo by to k zamyšlení, jak a jestli dále pokračovat. Proto bych vás chtěl poprosit o kritické připomínky, výtky, postřehy, náměty, které by přispěly k zábavnosti, ale i napínavosti Čtveráckého víceboje.